sv.Hildegarda: Počatie a zrodenie Antikrista

Početí a zrození Antikrista dle sv. Hildegardy z Bingen
Svatá Hildegarda z Bingenu (1098-1179) "Početí a zrození Antikrista" (Hildegardina hlavní díla se skládají ze zjevení. Ona sama píše, že tyto vize přijala a napsala, to znamená uložila do textu. Je církevní prorokyní, která prorocky vysvětluje Písmo svaté. Dne 10.5.2012 papež Benedikt XVI. podepisuje dekret o kanonizaci Hildegardy z Bingenu a přijímá ji tímto do seznamu světců všeobecné církve. K slavnostnímu prohlášení svaté Hildegardy za učitelku církve došlo 7.10.2012 u příležitosti zahájení Světového biskupského synodu k nové evangelizaci a zahájení Roku víry v Římě) www.maticecm.cz/index.php

V té době jedna nečistá žena počne svého nečistého syna; neboť starý Had, který vysál Adama, to učiní spolu s celým jejím plemenem tak, že do něho nevstoupí vůbec nic dobrého, a nic dobrého v něm nemůže být. Bude vychováván na odlehlých a střídajících se místech, aby ho lidé nemohli vůbec poznat. Bude zavlečen do všech pekelných pustin a zůstane až do své plné dospělosti zcela skryt. Neřesti, které jsou mu vlastní, neukáže veřejně, dokud nezjeví, že je plný veškeré nepravosti, kterou zcela oplývá. Od počátku jeho početí propukne mnoho vzpoury a odporu proti řádnému pořádku. Spravedlnost bude ve své správnosti zatemněna a láska v lidech vyhasne. Nastoupí v nich také hořkost a tvrdost a vznikne mnoho bludných učení, takže falešní učitelé budou hlásat své bludy zcela veřejně a otevřeně (srov. 2 Sol 2,2n). V katolické víře zavládne tak velká pochybnost a nejistota, že lidé budou pochybovat, zda mají vůbec vzývat Boha. Budou četná znamení na slunci, měsíci a hvězdách i ve vodě a na jiných živlech a stvořeních (srov. Lk 21,25), jako by se těmito obrazy coby hrůzyplnou předzvěstí ohlašovalo konečné neštěstí. Proto přepadne lidi v té době takový smutek, že budou smrt pokládat za nic. Ale ti, kteří jsou dobře zakořeněni v katolické víře, budou v hluboké zkroušenosti očekávat Boží rozhodující zásah. Tyto hrůzy budou trvat tak dlouho, dokud syn zkázy neotevře svá ústa k učení. Ale když bude pronášet svá falešná a zbloudilá slova, bude se otřásat nebe i země. Náhrdelník Spravedlnosti zachvátí jakoby velký závan větru a uvede ho poprvé do pohybu. Protože až do té doby zůstával bez pohybu a bez otočení. Pavel doložil svou nauku tolika zázraky a tak mocně upevnil a vyzdobil slovy s hlubokým významem, aby vydržela až do konce světa, jak ukazuje tento řetěz, který sahá až k nohám Spravedlnosti a současně až na konec světa. On ve vytržení svého ducha hovořil také o druhém příchodu Božího Syna a o smrtonosném útoku syna zhouby, a podal tak věřícím svědectví o příchodu Antikrista (2 Sol 2,2n): Nenechte si tak snadno poplést hlavu, či se dokonce polekat nějakým proroctvím, (...) jako by ten den Páně už měl nastat. (...) Napřed totiž musí nastat odpad a objevit se člověk hříšný, propadlý záhubě, protivník, který se povyšuje nade všechno, co nese jméno Boží nebo čemu se vzdává náboženská úcta. Posadí se dokonce v Božím chrámě a bude se prohlašovat za Boha. Smyslu této výpovědi je třeba rozumět takto: Vy, kteří jste Boží a věříte v jeho slovo, střežte se toho, abyste se nedali otřást nějakou hrůzou nebo duchovním mámením nebo pokušením z množství slov a spisů, jako by byly pravdivé a určené pro vás, jako by zde již byl ten den, kdy Stvořitel odhalí přede všemi propasti srdce. Střežte se také toho, aby vás nesvedl někdo podvodnými událostmi a nepřivedl vás nějakou příležitostí do pokušení. Protože teprve až nadejde ten čas, kdy bude zbořena vznešenost církve a rozmetána pravá víra, čímž se rozumí odpad, tehdy nastoupí doba toho, který je synem hříchu, protože již od svého počátku je zcela proniknut hříchy, ten, který nezná svou matku v její nečistotě a neví, kdo ho počal. Tehdy se otevřeně zjeví. Proto vystoupí jako hříšník a bude hlásat halasně všechny hříchy a bere je všechny zase na sebe. A jako syn strašné zkázy setrvá zcela v této zkáze, protože učí lidi to, co je proti Bohu. Rovněž svůdce lidského rodu ho tak rozběsní, jak byl sám zběsilý na počátku světa, když se chtěl rovnat Bohu. Proto také bude utiskovat všechny ty, kteří Boha uctívají. Bude se povyšovat nade všechny tvory, bude se nazývat bohem a poroučet, aby ho všichni uctívali jako boha. Ale vy nesmíte uvěřit tomu, že je již zde den Páně, kdy Bůh přijde soudit celý okrsek země. Neboť opět svatý Pavel praví: Tajemství nepravosti však už pracuje; napřed ovšem musí ustoupit z cesty ten, který to dosud zdržuje. (tamt. 2,7) Smysl: Skryté našeptávání se objevuje již v dílech bludných nauk, ve kterých svůdce ke zlu předesílá své šípy, protože chce potlačit pravdu víry. Proto stojí správný náhled a dobré úsilí věřících lidí určitou námahu: kdo setrvává v pravdivém a apoštolském katolickém učení, musí si ho uchovat bez zfalšování... Neboť ve všech dobách syna zhouby se víra odchýlí od své síly, změkne a ztratí svou sílu, a protože se již pokřivila, ještě více zeslábne. Pouze ten, kdo se pevně drží vznešenosti církve a správné víry, drží se pevně něčeho velikého, protože tím chce vstoupit do nebeského království. Avšak ten, kdo nemá víru, nemá žádnou oporu a propadne záhubě.
 

Satanské svádění Antikrista

Starý Nepřítel, kterého božská síla svrhla do jezera pekelné propasti, chtěl zlobu silně zdůvodnit. Ale Bůh je spravedlivý a pravdivý a není nikoho, kdo by se mu rovnal, protože je od věčnosti a je sám ze sebe a všechno, co je, stvořil z ničeho. Starý nepřítel se však domnívá, že když přemohl prvního člověka skrze jiného člověka, Antikrista, může dále provádět to, co začal, když se pokusil bojovat proti Bohu. Ovlivněn ďáblem všechno zničí, co Bůh stanovil ve Starém a Novém zákoně, jakmile – jak je předpovězeno – otevře svá ústa ke zvrácené nauce. Bude tvrdit, že krvesmilstvo a podobné zvrhlosti nejsou žádné hříchy. Bude mluvit o tom, že vůbec není hříchem, když se tělo tělem vydráždí, jako není hříchem, když se člověk zahřeje od ohně. Bude ujišťovat, že příkazy o čistotě vznikly z nevědomosti. Protože když je někdo teplý a druhý studený, musí se navzájem v teplotě a chladu vyrovnat. Dále bude věřícím říkat: Vaše zákony proti zdrženlivosti jsou proti zákonům přírody, totiž že člověk nesmí být roznícený, když je v jeho dechu oheň a celé jeho tělo je jako ve výhni. Jak může být proti své přirozenosti studený? A z jakého důvodu by měl člověk přestat jiné tělo dráždit? Onen muž, o kterém říkáte, že je to váš Mistr, dal vám zákony, které překračují meze, když vám poroučí, abyste tak žili. Já vám však pravím: máte žít oběma způsoby, v teple i v chladu a navzájem se zahřívat. Pochopte to, že ten dotyčný člověk vám dal nesprávná přikázání. Protože i když vám přikazuje, že lidé se nemají navzájem zahřívat, přesto svoji přirozenost tělesně šlechtili. Snažte se, abyste se v budoucnosti nedali vést falešnými na ukami, protože já to dobře vím, co vy můžete, a co ne. Váš Mistr vám nedal správné předpisy, on chtěl, abyste byli jako duchové, kteří nejsou oděni v těle, jako by zrozené lidské tělo, které je vytvořeno z vlitého ohně, nebylo takto stvořeno. Protože kdyby lidské děti takto nepřicházely na svět, neměly by vůbec možnost působit. Proto musíte vědět, čím vlastně jste. Protože ten, který vás dříve učil, vás klamal a k ničemu vám neposloužil. Já však vám říkám, že musíte poznat sami sebe, čím jste. Protože já jsem vás stvořil a jsem úplně celý ve všem. On však připsal svá díla někomu jinému, protože sám ze sebe nic nedokázal. Já ale mluvím sám ze sebe a všechno znám sám od sebe. — Takovými a podobnými slovy bude tento nešťastný syn zkázy svádět lidi, když je bude učit, aby žili podle horké žádostivosti těla a vyplnili každé přání těla, zatímco Starý i Nový zákon zve člověka k čistotě, právě proto, že čistota nepřekračuje vaše meze. Tím způsobem bude Lucifer skrze Antikrista popírat Boží spravedlnost. Bude se domnívat, že může provést všechno, co jen začal. Bude se domnívat, že mu Jordán teče do úst (Job 40,23; Ž 14,3–5), takže křest už nadále nepřichází v úvahu, nýbrž že ho odvrhne, tak jak byl sám křtem zavržen. Proto se bude domnívat, že když tak panuje, může si podmanit tak velký počet lidí, že ve srovnání s ním má Boží Syn jen malou hrstku věřících.

Přívrženci Antikrista ve Starém a Novém zákoně

Tento dříve zmíněný člověk je nazýván také člověkem nepravosti, protože provádí všechno zlé, nade všechno se vyvyšuje (srov. 2 So12, 3 ), a je nazýván syn zhouby, protože nad ním vládne smrt a záhuba a zvráceným způsobem bude svádět a táhnout za sebou velké množství národů. Nechá se uctívat jako bůh, jak o tom mluví Jan, když ho popisuje ve Zjevení v obraze divoké šelmy: Budou se jí klanět všichni obyvatelé na zemi, jejichž jméno není zapsáno od stvoření světa v knize života zabitého Beránka. (Zj 13,

 Smysl tohoto výroku se vztahuje k dalšímu textu takto: Se skloněným tělem i duchem budou se klanět té šelmě zla ti, kteří připoutali příbytek svého srdce k pozemským statkům. Jejich jména nejsou poznamenána na věčnosti znamením svatosti těch, v jejichž ústech není klamu. Proto upadne do záhuby každý, kdo bude obdivovat spisy tohoto zvráceného člověka a uctívat ho, protože ponese ve svém srdci spisy Satana, kterého Bůh zavrhl, když chtěl ze sebe dělat Boha. Proto se také nazývá Smrt, protože prchá před Životem, ve kterém není žádná smrtelnost, nýbrž který všechno oživuje. A nikdo z těch, kteří náleží k tomuto synu zhouby, protože konají jeho skutky, nebude zapsán v Beránkově knize života (Z 69,29; Zj 13,. 

Protože tento Beránek je Slovo Boží, skrze něhož všechno bylo stvořeno. Ďábel má však ve Starém i Novém zákoně ustavičně přívržence, ve Starém zákoně je to Baal, v Novém saducejové, kteří pro své učení jsou v rozkolu. Neboť oni urážejí Boží zákon, který je kořenem spravedlnosti, ve kterém se skrývali patriarchové a proroci, poprvé při hanebnosti Baala. Ale měl také spojence v Novém zákoně, kteří urazili spravedlnost a se saduceji popírali zmrtvýchvstání. Protože výhonek z uvedeného kořene je evangelium a plody tohoto výhonku jsou svědectvím Krista, nebot on rozdrtil svou silou Baala a saduceje.

Přesto však z nich vzešli bludní učitelé, kteří odporují podmínkám prvotního vzniku života. A jejich blud je horší než ten původní (Mt 27,64), protože zcela popírají Boha v jeho řádu stvoření a stvoření živých duší. Ti všichni jsou onou neblahou šelmou, klaněji se zvrhlému člověku, popírají víru ve všemohoucího Boha a tvrdí, že jim to vůbec nevadí, když nedbají Božích přikázání.

Falešné divy Antikrista při napodobování Krista

Tak stoupá jejích nevíra až k uvedené zlaté hlavě leoparda, který se objevuje na náhrdelníku. Tím je označen Antikrist, který si říká Bůh a Zlatá hlava. Jeho ďábelskými kousky a znepokojováním životů vznikají strašná znamení a hrozné bouře. Bůh dopouští, že se tak děje, aby celé lidstvo poznalo pád Antikrista.
Protože také on bude předstírat vykoupení svého lidu. Zemře vraždou a znovu vstane z mrtvých. Napíše na čelo svých přívrženců znamení, a tím na sebe strhne všechno zlo. Tak starý had oklamal lidstvo a roznítil v něm smyslné vášně, a tak ho později držel ve své smyčce. Tímto znamením na čele ovlivní lidi magickým trikem proti křtu a označení za křestany, tak že už nebudou chtít se od něho odchýlit a všichni se pojmenují po něm, jako jsou křestané pojmenováni podle Krista.

Tento nápis nosil Lucifer dlouho v sobě, aniž by to komukoliv z lidí odhalil, kromě jediného, který jej ponese plně již v matčině lůně. Proto mu také svěřil, že může skrze něho naplnit všechnu svou vůli. Ale tento člověk nebude mít svou duši a to, čím žije, od ďábla, nýbrž od Boha, protože i tento slídič starého svůdce, který nenávidí všechno dobré, přijal své bytí od Boha. Neboť jedině Bůh je život a každý dech a všechno, co žije, se hýbá skrze Něho, neboť On je původ bez počátku. A tak jako Lucifer v nebi bojoval proti Bohu, tak tento zavržený člověk se bude pokoušet bojovat na zemi proti lidství Božího Syna. A bude to dělat skrze nápis, skrze který bude popírat především Pána a Stvořitele. Bude spoléhat na to, že opatří svým přívržencům významnější dary, než jaké dal Kristus, Boží Syn, těm, kteří v něho věří.

 

Tento nápis nebude nejdříve ke spatření v žádné řeči, proto¬že Lucifer jej nejdříve vynale¬z1 v sobě. Dosáhne lstí toho, že svede lidi, aby neuznávali svého Stvořitele. Tou lstí bude nevěří¬cí tak svádět, že nebudou chtít uctívat nic jiného, než to, co se jim samým bude ve shodě s je¬ho názory líbit. Syn zhouby to¬tiž řekne: „Tak jako nařezané dřevo je uskladněno, a dokud je malíř nesestaví a nepomalu¬je, aby mu všichni věnovali po¬zornost, tak také člověk, který se narodí, nemá žádnou čest, dokud není poctěn tímto nápi¬sem, protože v něm je větší spása a větší síla než ve stvoření člově¬ka." Ale Bůh všechno pokušení i jeho původce zničí. Ale ten ná¬pis, který dal Duch Svatý, nepo¬mine. Když začne Antikrist ko¬lem sebe shromažďovat lidi ze všech pokolení označené jeho znamením, budou svatí a spra¬vedliví otřeseni velikou bázní.

Oznámení probuzení Henocha a Eliáše k boji s Antikristem

„Ale Já, ten, který Jsem, se rozpomenu, jak jsem stvořil prv¬ního člověka a jak jsem před¬vídal všechno to, čím Lucifer skrze člověka bude proti Mně bojovat, a jak jsem nasadil sva¬té síly ctnosti do boje proti ně¬mu. Udělal jsem to v Henocho¬vi a v Eliášovi, které jsem vyvolil z těch lidí, kteří mi nejvíce leže¬li пa srdci. Na konci časů ozná¬mím lidem, že tito dva mají slo¬žit svědectví důvěry. Protože já je pověřuji ve svém tajemství a zjevuji jim skutky lidí. Proto budou o tom vědět, jako kdyby to živě viděli, a budou moud¬řejší než spisy a řeči mudrců. Tím totiž, že budou zbaveni lid¬ského těla, bude od nich odňat všechen strach a třesení, takže budou snášet všechno, co je ob¬klopuje. Přechovávám je bez po¬rušení jejich těla na skrytém mís¬tě. A až vyplivne syn záhuby své zvrácené učení, budou stejnou si¬lou, s jakou kdysi byli vyňati ze středu lidí, a jako nárazem vět¬ru přineseni zpět. A dokud bu¬dou přebývat mezi lidmi, budou každých čtyřicet dní posilněni, tak jako můj Syn požádal o po¬krm po čtyřiceti dnech (Mt 4,2).

Tito silní a moudří muži představují hlavu kozorožce v náhrdelníku Spravedlnosti. Neboť tak jako kozorožec je statečný a stoupá do výše, tak budou v mé síle silní a mají být rychle povzneseni do výše mých zázraků. Budou mít z mého di¬vu tak velkou moc, že budou působit na obloze a na prvcích ostatního stvoření větší zázra¬ky než syn zhouby. Tak budou jeho podvodná znamení jejich pravými znameními zesměšně¬na." Proto k nim budou pro ob¬rovskou sílu jejich zázraků ze všech národů spěchat lidé, kte¬ří uvěří jejich slovům. Budou s horoucí vírou spěchat jako na hostinu vstříc mučednictví, kte¬ré jim připraví syn záhuby, takže i jejich katani budou znechuce¬ni počítáním tak velkého počtu mrtvých. Neboť množství jejich krve poteče jako potokem. Ale nakonec, když nebude syn zá¬huby schopen tyto vpravdě sva¬té muže přesvědčit ani lichoce¬ním, ani hrozbami, ani zastínit jejich divy, rozkáže, aby by¬li zničeni strašným mučednic¬tvím a jejich památka ze země zcela zahlazena, aby se mu žád¬ný člověkk na zemi nemohl sta¬vět na odpor. Pak bude, jak by¬lo řečeno, doveden zlatý počet mučedníků, kteří byli usmrceni v prvotní církvi kvůli pravé víře, těmito mučedníky z doby bludu ke své plnosti a naplnění. Tuto dobu označuje vlk z knihy Sci¬vias. Protože tak jako vlk ve své dravosti pozře všechno, co mů¬že, tak budou v té době pozře¬ni věřící, kteří věří v Boha. Pak promluví opět Syn Boží ke svému Otci, jak bylo předpovězeno.

Prosba Božího Syna k Otci, aby ušetřil lidi

Mne, který jsem podle Tvého nařízení vzal na sebe šat těla, trápí, že moje údy, především ty, které byly se mnou spoje¬ny křestní koupelí, se mě zříkají a propa¬dají výsměchu ďábelské pohany, když po¬slouchají a uctívají syna záhuby. Já přesto opět vyjímám z nich a přijímám k sobě ty, kteří jen uklouzli; ale buřiče a ty, kte¬ří setrvávají ve zlém, zavrhuji. Otče, pro¬tože jsem Tvůj Syn, pohled' na Mě ve své lásce, s jakou jsi Mě poslal na svět, uvaž moje rány, skrze které jsem na tvůj příkaz lidi vykoupil. Ukazuji Ti je, aby ses smi¬loval nad těmi, které jsem vykoupil, ne¬dopusť, aby byli vymazáni z knihy živo¬ta. Pro Krev z mých ran, přived' je zpět k lítosti, aby ten, který pohrdá mým vtě¬lením a mým utrpením, nepanoval nad nimi zkázou.

Proto nyní, vy všichni lidé, kteří touží¬te opustit Hada a vrátit se ke svému Stvo¬řiteli, dejte pozor na to, že Já, Syn Boha a Syn člověka, ukazuji za vás svému Ot¬ci své rány. Proto na kolena, která jste skláněli před pýchou malomocného Od¬půrce, padněte v čistotě víry před svým Otcem, který vás stvořil a vdechl do vás dech života (Gn 2,7).

Vyznejte z celého srdce všechny své hříchy, aby vám, kteří jste v tělesné či duševní trýzni, podal svou silnou a ne¬přemožitelnou ruku a vytrhl vás od ďáb¬la a ode všeho zlého.

Tak mluví Syn k Otci a doporučuje Mu své údy. Bere je v ochranu, aby sku¬tečně náleželi ke své Hlavě a nepohltila je zhouba první i poslední zkázy. Neboť kdykoliv se probudí zlými skutky lidí Ot¬cův hněv, ukazuje Mu Syn své rány, aby kvůli nim lidi ušetřil. On sám neušetřil Své tělo, aby ovce, které se ztratily, byly skr¬ze jeho krev přivedeny zpět. Proto také jeho rány zůstanou tak dlouho otevřené, dokud bude svět trvat a hřešit. Proto ta¬ké Boží Syn žádá od lidí, aby padli na ko¬lena před všemohoucím Otcem, kdykoliv zasluhují jeho ortel, aby vzhledem k ra¬nám, které Syn utrpěl na svém těle a na které se Otec ustavičně dívá, byli osvobo¬zeni ode všeho zlého.

Probuzení Henocha a Eliáše

Avšak poté, co Henoch a Eliáš utrpěli skrze syna záhuby tělesnou smrt, budou se, jeho příslušníci velice radovat, že zahynuli. Ale pak, když Duch života oba opět vzkřísí a povznese vzhůru k oblakům, změní se jejich radost ve smutek a velké zděšení. Protože skrze jejich vzkříšení a povýšení Já, Všemohoucí, dokážu, že vzkříšení a věčný život nemůže žádný nevěřící popírat, neboť v onen den, kdy všechny činy, jimiž lidé hřesili, budou očištěny, také lidé, kteří budou vzkříšeni z mrtvých, pro svou lítost, která se Bohu nejvíce líbí, budou povzneseni k větší slávě, než k jaké byli na počátku stvořeni. Neboť tak, jako je celý organismus člověka lítostí otřesen, tak se znějícím hlasem jeho lítosti pohybuje nebe a chválí Boha s cherubíny a všemi jeho bytostmi. Pak bude starý Had skrze vzkříšení Henocha a Eliáše zachvácen rostoucím hněvem. Posílí zvrhlého člověka Antikrista v názoru, že se musí znovu zmocnit trůnu, ze kterého byl svržen, aby bylo zcela zahlazeno vzkříšení Henocha a Eliáše a vzpomínka na Božího Syna. Bude mluvit sám k sobě a řekne si: „V tomto svém synu svedu nyní větší boj, než jaký jsem jednou podstoupil v nebi. Celé mé vůli nebude moci odporovat ani Bůh, ani lidé. Já vím a jsem přesvědčen, že nemohu být poražen. Tak budu také ve všem vítězem." Pak syn zhouby shromáždí množství lidí, aby zjevně viděli jeho slávu, jak se bude pokoušet vystoupit na nebe, aby tímto výstupem zcela zahynulo to, co je dosud v katolické víře neotřeseno. Ale když v přítomnosti naslouchajícího lidu bude žádat všechny síly; aby ho při jeho výstupu na nebe přijaly, naplní se slova Pavla, mého věrného služebníka, který hovořil o Duchu Svatém: „A pak se objeví ten bezbožník, ale Pán ho zahubí dechem svých úst." (2 So12,

Odhalení Antikrista a jeho zničení Kristem

Tomuto výroku je třeba rozumět takto: V té době bude syn záhuby odhalen a bude zjevné všem lidem, že to byl lhář, který měl záměr vystoupit na nebesa. Neboť Pán a Spasitel lidstva, Boží Syn, ho v této jeho troufalosti usmrtí. Učiní tak stejnou silou, v jaké On, Slovo Otcovo, bude sou¬dit celý okrsek zemský spravedlivým sou¬dem. Když se totiž tento syn záhuby bu¬de svým ďábelským uměním pohybovat vzhůru, bude božskou silou svržen a zá¬pach síry a smoly ho pojme, takže uteče na hory spolu s lidmi, kteří stojí při něm. Když to oni uvidí a uslyší, pojme je tako¬vá hrůza, že se zřeknou ďábla a jeho sy¬na a vrátí se k pravé křestní víře. Proto bude starý Had zděšen sám sebou a řekne: „Nyní jsme i my zmateni. Od nynějš¬ka nebudeme mít sílu, abychom si podro¬bili lidi, jak jsme to dosud dělali."

Oslava Božího Syna po svržení Antikrista

Ale také všichni ti, kteří věrně věří v Božího Syna, budou naléhavými hlasy oslavovat Boha, jak to napsal můj milo¬vaný a pravý svědek: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, ne¬boť byl svržen žalobník našich bratří, kte¬rý na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci. Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví a slovem svého svědectví, protože ne¬milovali svůj život natolik, že by se zalek¬li smrti." (Zj 12,10n) Smysl těchto slov je třeba chápat takto: Nyní, když byl ďábel poražen a jeho syn Antikrist zničen, při¬šla z Božího nařízení spása, která se ne¬musí bát žádných ďábelských nebezpečí. Přišla moc, která je zcela zničila, a krá¬lovství, které nade všemi vládne, stojí pod panstvím našeho Boha a plnou mocí ne¬porazitelného Krista, jeho Syna, který se jako pravý Velekněz zasadil za spásu du¬ší. Neboť do věčné záhuby byl svržen tvr¬došíjný žalobce a ustavičný pronásledova¬tel těch, kteří jako my, Boží děti, budou s námi vlastnit nebeské dědictví. Před tvá¬ří nejvyššího Stvořitele a Soudce žaloval na ty, kteří souhlasili s jeho různým na¬šeptáváním. A dělal to v každé době jak při duchovním, tak světském dění, proto¬že člověk je vždy hříšný. V prvním boji ztraceného anděla, ve kterém chtěl bojo¬vat proti Bohu, protože chtěl být bohem, Bůh nad ním zvítězil. Předvídal také ko¬nečný boj, ve kterém se měl s ním utkat, když jeho syna svrhl a nakonec definitiv¬ně zcela zničil. Také ti, kteří Boha vpravdě vyznávají, ho porazili, protože s ním nesouhlasili kvůli Beránkově krvi, skrze kterou byli vykoupeni a kvůli které snáše¬li protivenství na svém těle a stali se vítě¬zi. Porazili ho slovem, totiž naukou, kte¬rou jim dosvědčil skrze katolickou víru, která se také rozšířila ze stejného slova, z jakého vzešlo všechno tvorstvo. A oni nemilovali své duše tak, že by je drželi ve svém těle, ale vydali svá těla až na smrt. Podrobili totiž svá těla v mnohém utrpení dočasné smrti, čímž vrátili své duše vše¬mohoucímu Bohu. Neboť jako mučedníci šli raději na smrt, než by zapřeli Božího Syna, raději se podrobili utrpení. Proto skládají Ábel, proroci a ostatní mučedníci, kteří byli usmrceni až do soudného dne, svědectví o Synu Božím, že i On sám po¬dle vůle Otce prolil svou krev.
A tak skončil boj syna záhuby a už ni¬kdy nebude uctíván. Proto se radujte vy, kteří máte příbytek v nebi i na zemi. Po pá¬du Antikrista se rozšíří sláva Božího Syna.

Poděkování Hildegardy Bohu za dílo stvoření a za její malé dílo

Znovu jsem uslyšela z nebe hlas, který mě naučil těmto slovům:
Nyní bud' chvála Bohu za jeho dílo člo¬věka. Za jeho spásu vedl na zemi těžké bo¬je. Zasloužil si, aby byl vyzdvižen na ne¬besa, aby spolu s anděly oslavil svou tvář v téže jednotě, v jaké je pravý Bůh a pra¬vý člověk. On, všemohoucí Bůh, kéž ráčí tu ubohou ženu, skrze kterou vydal tento spis, pomazat olejem svého milosrdenství. Ona žije bez všeho zajištění a nemá ani to vědění, aby si mohla zakládat na spisech, které skrze vnuknutí Ducha Svatého zje¬vila Církvi a které jsou jako hradba vel¬kého města. Ode dne svého narození je totiž zapletena do sítě nemocí a bolestí, takže ve všech žilách, v morku kostí a ve svém těle je soužena trvalými bolestmi. Přesto se Bohu dosud zalíbilo ji vysvo¬bodit, nebot ona skrze komůrku své ro¬zumem nadané duše nazírá duchovním způsobem určitá Boží tajemství.

Zde předložené vidění však tak pro¬stoupilo žíly této ženy, že upadala kvů¬li mim do hluboké vyčerpanosti a snáze pak pro vyčerpanost trpěla určitou nemo¬cí. Proto vedla způsob života, který se li¬ší od způsobu života lidí, jako dítě, jehož žíly ještě nedozrály natolik, aby mohlo snášet životní způsob různých lidí. Z in¬spirace Ducha Svatého je její podstatou sloužit. Má svou tělesnou strukturu ze vzduchu, takže je ze vzduchu, z deště, z větru a z každé bouře tak stíhána ne¬mocemi, že nemůže mít vůbec žádnou tělesnou jistotu. Jinak by v ní nemohla přebývat inspirace Ducha Svatého. Ale Boží Duch ji někdy probudil velkou si¬lou své dobroty a osvěžující rosou pro¬bouzí z této nemoci jako ze smrti, aby mohla žít na světě ve službách inspirace Ducha Svatého. Všemohoucí Bůh, který každou vyčerpanost a utrpení této ženy skutečně zaznamenal, ráčí v ní dokončit svou milost tak, aby jeho dobrota byla dá¬le oslavována a její duše, až odejde z to¬hoto světa, se mohla těšit, že bude přijata pro jeho dobrotivost do věčné slávy a bu¬de korunována.

Ale knihu života, kterou je slovo Bo¬ží, skrze kterou se všechno stvoření sta¬lo zjevným, a život ze sebe vydechlo pře¬devším podle vůle věčného Otce, jak to předem nařídil, sdělil tento spis obdivuhodným způsobem nikoliv skrze vyspělost v lidském vzdělání, nýbrž skrze prostou, nevzdělanou ženskou osobu, jak to byla jeho vůle. Proto by neměl být žádný z li¬dí tak smělý, aby k ní rozšiřováním ně¬co přidával nebo krácením odnímal, aby nebyl vymazán z knihy života a vší blaže¬nosti, jaká je pod sluncem, s výjimkou, že se tak stane kvůli vypadnutí slova nebo výrazu, které z inspirace Ducha Svatého mohou být vyjádřeny jednodušším způ¬sobem. Kdo si je jiným způsobem přizpů¬sobuje, hřeší proti Duchu Svatému, proto mu nebude odpuštěno ani na tomto, ani v budoucím světě. Nyní bud' opět vzdá¬na chvála všemohoucímu Bohu ve všech jeho dílech před časem i v čase, protože On je První a Poslední. Tato slova mají přivádět věřící k oddanosti jejich srdce, protože jsou hlásána k užitku věřících od toho, který je První a Poslední.